zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Víra tipy 47. týden

Cesty víry

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Cesty víry: Misionářem na Vanuatu
Dominik Maximilián Ramík z Bašky u Frýdku-Místku působí jako laický misionář kongregace bratrů Nejsvětějšího srdce v Melanésii. Připravili J. Slomiany a P. Všelichová. Jižní Pacifik Dominik poprvé navštívil v roce 2008 a ostrovy ho tak uchvátily, že se tam po pěti letech vrátil jako laický misionář. Začal vyučovat informatiku a spravovat počítačovou síť na tamější škole. Kromě toho se stará také o pastorační aktivity dětí. A se stařešiny sestavil encyklopedii rostlin a léčivých bylin nebo sepsal slovník jazyka domorodců. Ten se do té doby přenášel jen v ústní podobě, v důsledku čehož mladá generace na Vanuatu začínala svůj jazyk ztrácet. V současnosti existuje už asi jen deset tisíc mluvčích na celém světě. Na ostrově Tanna ve vesnici Lowanatom si Dominik našel nevěstu. Dnes už mají s Nadine dvě dcery, které vychovávají v duchu tradic svých předků. „Naučil jsem se tam jinak vnímat čas a hodnoty vztahů. V Evropě vyděláváme peníze, za které si kupujeme určité služby. Na Vanuatu lidé neinvestují do peněz, ale do vztahů, které zajišťují vše, co je důležité. Rodina je tam skutečně základ, ne pouhá fráze jako v západním světě," tvrdí Dominik.
Vysílání: 17.11., 12.50 hod., ČT2
Opakování: 18.11., ČT2

Svobodní
Příběh křesťanského disentu na pozadí dějin 20. století v Československu. O hledání osobní vnitřní svobody, kterou je možné si zachovat v každém režimu a za každých okolností. Slovenský dokument v původním znění. Příběh přátelství Silvestra Krčméryho a Vladimíra Jukla, které nazývali „generály tajné církve”, a kteří sehráli významnou roli v boji proti totalitě v Československu. Kritičtí byli už vůči Slovenskému státu a zapojili se do Slovenského národního povstání. Po příchodu komunismu byli pronásledováni a strávili dlouhá léta ve vězení. Přesto po propuštění pokračovali ve své činnosti. Zakládaly „kroužky“, malé ostrovy svobody, kde mohli lidé svobodně myslet a věřit. Šířili režimem zakázanou literaturu, vydávali samizdaty, organizovali podpisové akce, pouti a shromáždění. Vrchol jejich úsilí byla Svíčková demostrace, které se zúčastnily tisíce lidí a nenásilně projevily protest proti komunistickému režimu. O jejich činu se dozvěděl celý svět. Netrvalo dlouho a jejich hnutí se aktivně zapojilo i do sametové revoluce.
Vysílání: 17.11., 13.20 hod., ČT2

Ezoterické Česko (3/5) - Věřím v návrat ke kořenům
Jsou Češi spíš Slované nebo Keltové? Protřepejte, zamíchejte – a jsou z nich novopohané, uctívající zákony přírody, rekonstruující prastaré rituály a inspirující se novodobým čarodějnictvím „ze Západu". Třetí díl nového dokumentárního cyklu České televize. Režie M. O. Nešlehová. Pohané, novopohané či moderní pohané – spojuje je láska ke kořenům, k předkřesťanským dobám, k rituálům, mýtům, k uctívání více bohů, spojení s přírodou a volnost. Také to, že nad jejich vírou nevykonává dohled žádná instituce a že mají svobodu vyznávat jakékoli bohy podle vlastního uvážení: severské, germánské, slovanské nebo keltské. Jedině to vysvětluje, proč si někteří říkají třeba Slované a jiní Keltové. Mnohdy projdou mnoha skupinami a označeními, než najdou tu pravou odnož pro sebe. Religionistka Barbora při hledání objevila Wiccu, formu moderního čarodějnictví, než se stala pohankou. Spolu s ní a jejími přáteli prožijeme svátek světla Imbolc. S keltem Doranem navštívíme svátek Lughnasad, který nám zprostředkuje také druid Lundwér. Dokument představí pohanský božský pantheon, severské čarodějnictví seidr i kolo roku. Odborné zarámování poskytnou historik a etnolog Pavel Horák, religionisté David Václavík, Zdeněk Vojtíšek i psycholog Jan Benda.
Zajímavost:
Novodobé pohanství nevychází jen z rekonstrukce starých tradic, ale významně čerpá i z děl J. R. R. Tolkiena, jehož fantasy svět inspiroval mnohé současné duchovní hledače k návratu k přírodním božstvům.
Vysílání: 20.11., 21.25 hod., ČT2
Opakování: 21.11., ČT2., 23.11., ČT2

Křesťanský magazín
Dětský sbor Rokytka, zvuková performance Silencio, církevní zdravotnická škola a stále živý odkaz kardinála Trochty. Zajímavosti ze života víry. Uvádí K. Rózsová. V rámci festivalu Archaion Kallos instalace Silencio rozeznívá hudbou propojující prvky minulého i současného, spirituálního i všedního, akustického i elektronického. Štěpán Trochta se sice narodil ve valašské vesnici Francova Lhota, jeho život je však neodmyslitelně spojen s litoměřickou diecézí. Nejen, že si zde připomínají jeho statečnost při střetu s totalitními režimy. Svou radostnou spiritualitou a hlubokou zbožností se stal kardinál Trochta určujícím faktorem této diecéze. Dětský pěvecký sbor Rokytka byl založen v roce 2015 v Dolních Počernicích. Sbor navštěvují děti od třetí do deváté třídy základní školy. Ve svém repertoáru má Rokytka skladby světské i duchovní. Stejně tak koncertuje v divadelních sálech, jako v kostelích. Nenásilnou formou tak propojuje sakrální se sekulárním prostředím. Zdravotnictví vždy patřilo k doménám katolické církve. Střední a vyšší zdravotnická škola v Praze, které jsou zřízeny katolickými subjekty, v této tradici pokračují. Svým studentkám a studentům poskytují vysoký odborný standard, snaží se však přidat i něco navíc.
Vysílání: 23.11., 11.45 hod., ČT2
Opakování: 25.11., ČT2., 27.11., ČT2

Cesty víry: Příliš vzdálený cíl
Válkou zkoušená Ukrajina a osudy čtyř lidí, kteří se rozhodli pomoci. Rozdílné osobnosti a motivace krystalizují během dvou tisíc kilometrů cesty na ostřelované pozice. Režie F. Potužník. Čtyři různé osudy se na tři dny protínají na jedné cestě. Mezi dobrovolníky, kteří vezou obráncům Ukrajiny darovaná auta, je filmová a divadelní herečka, potomek šlechtického rodu, novinářka zpívající v chrámovém sboru a úředník, který ve chvílích volna dělá sochy. Proč se vydali do ostřelované oblasti a jak tato cesta změnila jejich pohled na válku?
Vysílání: 23.11., 12.10 hod., ČT2
Opakování: 24.11., ČT2., 25.11., ČT2

Jak se slaví Den díkůvzdání
V dnešní době slaví Den díkůvzdání prakticky všichni Američané. Jaké však byly počátky této slavnosti před více než 400 lety? Americký dokument. V roce 1864, během krvavé občanské války, prohlásil prezident Abraham Lincoln třetí listopadový čtvrtek za Den díkůvzdání. Dal mu tím jméno i pevné umístění v kalendáři. První stálí osadníci, takzvaní Otcové poutníci, však oslavy nepořádali v listopadu, nýbrž k oslavě první velké sklizně v září či říjnu. A středobodem rozhodně nebyl krocan. V průběhu staletí se svátek utvářel pod vlivem přistěhovalců i původních obyvatel a v některých obdobích dokonce nahrazoval Halloween či Vánoce. Ostatně jedna z nejslavnějších vánočních písní vlastně náleží Dni díkůvzdání.
Vysílání: 23.11., 13.45 hod., ČT2
Opakování: 27.11., ČT2

16.11.2025 18:11:39 Redakce | rubrika - Noc kostelů/ Víra