Scéna.cz 

Hudební tipy ČT na 5. týden

Na moll (Vysílání: 29.01., 23.55 hod., ČT1)
S novým rokem se pořad Na moll vydává na cesty. V Brněnském klubu Metro se sešly dvě kapely, které by asi šlo označit za alternativní šanson - Květy s Martinem E. Kyšperským a Minach s herečkou, zpěvačkou a čokoládovnicí Marianou Chmelařovou. Vypravíme se i na Boskovicko do studia Michael, kde vznikl zajímavý projekt kapely 999 a zpěvačky Ivy Marešové. Pod vedením Michaela Vašíčka natočili album Na křídlech koní s hudbou Michala Pavlíčka, a s muzikanty s praxí v kapelách: Kapela Vlasty Redla, Druhá tráva, Kamelot ale i Illustratosphere. Do zkušebny zavítáme ke Zdeňkovi Němečkovi, který se pochlubí nástroji, na které hraje v kapele Quanti minoris - mezi jeho flétnami, píšťalami a loutnami najdete repliky dobových nástrojů i vzácné kousky staré několik století. O Brně, městě hantecu, pohovoří Pavel Číča Jelínek. Pouze taková osobnost, jako je Peter Gabriel, si troufne od okamžiku, kdy začal natáčet desku Big Blue Ball, s vydáním počkat skoro dvacet let. O guru světové world music, nové desce a kontaktech s naší scénou pohovoří Jiří Černý a Milan Páleš. Od Michala Juppa Konečného se dozvíme něco o letošní Zahradě a připomeneme kapelám, že jim právě končí možnost přihlásit se do Konkursu, chtějí-li si na dvacátém ročníku zahrát.

Za vesnickými muzikanty (Vysílání: 31.01., 10.10 hod., ČT2)
Tentokrát se podíváme trošku netradičně za muzikanty na Přešticko. Dozvíte se zajímavosti o některých písničkách, např. Vzpomínka na Šumavu, Teruška, Už troubějí na horách jeleni a dalších. Pořad připomene skladatele Jana Bureše, Jaroslava Škabradu, Jana Kacerovského, textaře Ladislava Nusharta, Svatopluka Radešínského a k tomu i populární „Pošumavskou dechovou muziku Lesanka“ Václava Palečka seniora.

Dionne Warwick (Vysílání: 31.01., 13.45 hod., ČT2)
Přes padesát let se americká zpěvačka D. Warwick (1941) drží na vysoké interpretační úrovni zpěvačky evergreenů pop music, ale na tomto záznamu z roku 2005 její projev je mistrnější než zamlada. Pro hudební cestu ji objevili skladatel Burt Bacharach a textař Hal David, jejichž repertoáru zůstala věrná dodnes. I v tomto záznamu zazpívá Don´t Make Me Over, Walk On By, I´ll Never Fall In Love Again, Alfie, What The World Needs Now Is Love i se svým synem v duetu hymnickou píseň Stevie Wondera That's What Friends Are For.

Mezi proudy - Black Sea Trio (Vysílání: 31.01., 19.00 hod., ČT2)
Hvězdný bulharský saxofonista a skladatel Anatoly Vapirov je jednou z předních postav moderního jazzu už od šedesátých let. Nahrál přes 50 titulů vydaných v Rusku, Bulharsku, Velké Británii, Německu, Dánsku, Itálii a Švýcarsku. Maďar Kornel Horvath je především ceněný jako studiový perkusionista a proslavil se hlavně ve svých etno-jazzových projektech, se kterými účinkoval na mnoha festivalech v Evropě, Americe a Indii. Jeho jedinečná technická vybavenost se setkala s velkým úspěchem na festivalu Philadelphia Percussion Festival v roce 1990; hrál rovněž s Davidem Friedmanem, Randy Breckerem, Antony Jacksonem a dalšími. Uzbecko-krymský kytarista Enver Izmailov vyvinul tapping techniku dávno před tím než uslyšel o Stanley Jordanovi. Jeho hudba zahrnuje orientální a balkánské vlivy, rock, indickou hudbu, jazz a další, zaslechneme tam také prvky lidové hudby krymských Tatarů. Zahrál si na jednom pódiu s veličinami jako John McLaughlin, Mike Stern, John Scofield a Stanley Jordan. Koncert souboru těchto tří skvělých muzikantů – Black Sea Trio – byl zaznamenán v brněnském klubu Fléda v roce 2002.

Morricone diriguje (Vysílání: 31.01., 00.40 hod., ČT2)
Ennio Morricone (1928) patří k nejvýznačnějším filmovým skladatelům. Proslavil se hudbu k "žánrovým" filmům: "spaghetti-westernům", dobrodružným a špionážním filmům, gangsterkám a krimi, thrillerům a horrorům. Nejznámější z nich se stala jeho westernová hudba, kterou zprvu tvořil pod pseudonymy (Dan Savio, Leo Nichols) - zde také navázal spolupráci s obratným režisérem Serge Leonem (například Pro hrst dolarů, Tenkrát na Západě).
Od konce šedesátých let začal pracovat také s neitalskými režiséry a od poloviny sedmdesátých let je z Itálie zván až do Hollywoodu. Za celou svou dosavadní kariéru spolupracoval Morricone s téměř všemi významnějšími italskými režiséry, stejně jako s mnoha význačnými neitalskými tvůrci, a celkový počet jeho děl pro film přesáhl počet 350. Mezi italskými režiséry, kteří s ním spolupracovali, byli dále např. A. Bevilacqua, R. Castellani, L. Cavaniová, L. Comencini, D. Damiani, M. Ferreri, P. Festa Campanile, M. Monicelli, E. Olmi, V. Patroni Griffi, F. Quilici, F. Rosi, F. Rossi, S. Samperi, P. Squitieri, bratři Tavianiové, F. Vancini, L. Zampa, F. Zeffirelli nebo V. Zurlini; za svého "dvorního" skladatele si ho vybrali např. G. Montaldo (11 společných filmů), R. Faenza (8), E. Petri (7), P. P. Pasolini (7), již zmíněný S. Leone (6), G. Tornatore (5), G. Pontecorvo (3, tj. všechny filmy od 1965) a konečně M. Bolognini, s nímž Morricone vytvořil jednu z nejdelších spoluprací mezi režisérem a skladatelem ve filmové historii vůbec - spolupracovali spolu na šestnácti filmech a podobný vztah má obdobu snad jen u věrných "tandemů" F. Fellini - N. Rota a S. Spielberg - J.Williams. Z francouzských režisérů lze jmenovat H.Verneuilla, F.Giroda nebo E.Molinara, z amerických B. De Palmu, B. Levinsona, T. Malicka, J. Boormana, M. Nicholse, E. Dmytryka, W. Friedkina či B. Forbese a z režisérů jiných národností J. Kawalerowicze, A. Petrovice, M. Von Trottaovou, R. Joffého, S. Fullera, R. Polanského, M. K. Kalatozova, P. Almodovara, M. Schella nebo P. Fleischmanna.

Flamenco 21. století (Vysílání: 01.02., 01.00 hod., ČT2)
Ohnivě vášnivá katalánská taneční hudba a její propojení se soudobým jazzem. Katalánský baskytarista Carles Benavent a flétnista Jorge Pardo jsou představiteli novodobých forem stylu flamenco. K jejich muzikantským kolegům patřili Paco De Lucia, ale i Chick Corea. Od sedmdesátých let nedávno minulého století se tradičnímu pojetí žánru flamenca vzepřely přední osobnosti nové vlny. Od té doby se flamenco žánrově rozvrstvuje, kombinuje svůj prazáklad s prvky pop music, rocku, jazzu, brazilskou hudbou, reggae, hip hopem a všemi myslitelnými styly. O mezinárodní popularizaci a následné zakořenění stylu v mnoha zemích světa se nejvíce zasloužil fenomenální kytarista, andalusan Paco de Lucia, režisér Carlos Saura, jenž natočil filmy s flamenkovou tematikou (Krvavá svatba, Carmen, Čarodějná láska, Flamenco, Salomé).