Scéna.cz 

Tamara Černá: Důraz kladu spíše na zobrazení dětské duše...

V prostorách brněnské Reduty probíhá od 12. ledna 2009 výstava obrazů italského malíře MASSIMA D'AMICA a fotografií TAMARY ČERNÉ. Výstava potrvá do 8. února 2009.

Massimo D'Amico (nar. 1980) patří k nejmladší generaci výtvarníků, vystudoval Královskou akademii umění v Neapoli, vystavoval v rodné Itálii, v New Yorku, v Londýně, v Barceloně aj. V Čechách svou expresivní malbu představí poprvé v Redutě.
Tamara Černá je původní profesí baletka. „Přede dvěma lety jsem pomalu začala uzavírat období mého aktivního tanečního života a tehdy se mi do rukou dostal fotoaparát a také nový rozměr - možnost vyjádřit se veřejně a ukázat své názory a pocity. Mezi témata, která mě zaujala, patří především balet, který je mi tak blízký, a reportážní fotografie.“ V Redutě představí portrétní fotografie dětí z Hrušova.

„Tato výstava bude pro mne, už druhou s romskou tématikou. Brněnská výstava je obsáhlejší. Bude na ní skoro čtyřicet fotografií (především portrétních), které ukazují tváře dětí tak, jak jsem je viděla hrát si v postupně mizející části Ostravy (v Hrušově), která je osídlena především romskými obyvateli,” přiblížila Tamara Černá a dodala: „Fotografie dětí ukazují v různých částech roku. Ale důraz kladu spíše na zobrazení dětské duše jako takové. Pohledy,které dokážou povídat o náladách, radostech i smutku. Výstava si tedy neklade za cíl zpracovávat jakákoliv jiná témata než dětství a lidskost v nás všech.”

Tamara Černá se narodila v Ostravě a od malička ji zaujalo divadlo, hudba a tanec. Navštěvovala Baletní studio. Do šesté třídy nastoupila na konzervatoř (obor klasický tanec), kterou absolvovala po osmi letech studia.
Už během těchto let účinkovala v Národním divadle Moravskoslezském, kde potom tančila i všechna další léta. Stala se sólistkou a postupem tančila různé role. Nejvíce ji naplňovaly role dramatického repertoáru, kde se klade důraz na obsah a prožitek, například Annu Kareninu, Carmen nebo Mechmene Banu v Legendě o lásce.
Přede dvěma lety, kdy se začalo uzavírat období jejího aktivního tanečního života, se jí do rukou dostal fotoaparát. Mezi témata, která ji zaujala patří především balet, ale také reportážní fotografie nejen dětí, ale i různých jiných skupin lidí a samozřejmě portrétní práce.