Scéna.cz 

Proč bychom se netěšili na Smetanu s nadsázkou?

Roku 1824 se narodil český významný hudební skladatel Bedřich Smetana. Rok 2024 - Rok české hudby se věnuje programu Smetana 200. Městské divadlo Brno přispělo inscenací PROČ BYCHOM SE NETĚŠILI NA SMETANU. Bedřich Smetana a Karel Sabina dali základ jedné z nejhranějších oper Prodané nevěstě. V roce 1883 napsal úředník, novinář, publicista a redaktor Textilních listů Vilém Černický jednoaktovou veselohru s názvem PROČ BYCHOM SE NETĚŠILI. Hra byla dedikována Družstvu českého národního divadla v Brně, které se v té době již dva roky aktivně pokoušelo vytvořit podmínky pro vznik samostatného brněnského divadla hrajícího pravidelně česky v dosud, co se kultury týče, téměř výhradně německém městě.

V roce 2024 se textu ujali Klára Latzková a Igor Ondříček a ti nám ve své úpravě a dramatizaci dávají nahlédnout na toto dílo úplně jinou optikou, která zachycuje dané dílo s patřičnou nadsázkou, jak je zvykem u open air produkcí na Biskupském dvoře v Brně. Diváci mohou očekávat komické situace, zejména když pár hodin před premiérou není k mání hlavní postava Jeník.
Vznikla tak drobná hříčka o bohatém radovi Vostrovském, který na svém statku podporuje činnost ochotnického spolku připravujícího právě premiéru PRODANÉ NEVĚSTY. Rada Vostrovský musí spolu s ředitelem Koubkem rychle hledat představitele hlavní role Jeníka. Nebyla by to ale řádná komedie, kdyby do starostí uměleckých nezasáhly i problémy rodinné. Statkářova dcera Ludmilka se chce provdat za mladíka, který nemá otcovu podporu, statkářově manželce dochází s divadelními ochotníky, kteří se roztahují na hospodářství, trpělivost a do toho přijíždí baron Jesenický. O komické situace není nouze a k tomu se stále zkouší Prodanka bez hlavního tenoristy. Pokud ovšem všechno dobře dopadne, dočkají se i diváci na Biskupském dvoře všeho, co mají na oblíbené opeře rádi. Inscenace slibuje nabídnout zpěvoherní klasiku v atraktivním provedení i pro publikum, které tento žánr obyčejně nevyhledává.

V režii Igora Ondříčka se na letní scéně pod věžemi Petrova představí soubor a orchestr Městského divadla Brno.
Režisér Igor Ondříček od samého počátku vede soubor k rozmáchlým gestům. Jazyk inscenace je patřičně staročeský, kořeněný různými tvary a zejména s velkým důrazem na slovo d´cera. Snad Slávy dcera?
Celé taškařici velmi pomohl dirigent Matěj Voda. Opět hudebně velmi vtipný s velkými girlandami v notoricky známých motivech, ať už se jedná o předehru, árii Kecala, duet Jeníka a Mařenky a samozřejmě titulní Proč bychom se netěšili.
Scénograf Jaroslav Milfajt nabízí jednoduché scénické prvky - paravány, a k tomu stoly a židle, to vše doplňují nádherné muškáty, samozřejmě umělé. A nejdražší scéna - secesní arkády a ikona kostela sv. Petra. Nechybí ani sousoší Merkurovy kašny od Ignáce Bendla. Ovšem velkou významnou ozdobou celé inscenace jsou kostýmy Romana Šolce. Zejména vzor cibuláku nejen na sukních a kabátech, ale třeba i na punčochách. Tato bílo modrá čistota opravdu povyšuje celou inscenaci.

Každý z herců dává své postavě svůj díl. Robert Jícha představuje Radu Vostrovského coby nadšeného příznivce divadla. K tomu musíme přičíst i jeho otcovskou roli, tady se jeví nejen jako starostlivý tatínek, ale také tvrdohlavý furiant.
Jeho žena Lucie Bergerová ztvárňuje Radovou Amalii jako správně poškorpenou celým tím divadelním zmatkem. Výtečně si poradila s dvojrolí maminek - Ludmilou Krušinovou a Hátou Míchovou. K tomu jí velmi pomohl kostým.
Zamilovaná dvojice Ludmila Vostrovská v podání Andrei Zelové, dále také Mařenka, je skvěle zamilovaná. Plná energie, ale dokáže se také upřímně zlobit a žárlit. Její protějšek profesor Jaroslav Ctibor (Libor Matouš), dále také Jeník, přistupuje ke všemu velmi pragmaticky a s nadhledem. Uplatňuje svůj “fištrón”, tedy nejen přirozenou inteligenci, ale i své vzdělání.
Baron Jesenický v podání Aleše Slaniny, dále také Kecal, je patřičně jednoduchý, hlavním středem jeho uvažování a hodnot jsou koně a ženy. Vystupuje jako nižší šlechtic, ale právě tím se více povyšuje. Jeho sluha Juan a Vašek (Kristián Pekar) je opět mistr všech rolí. Dokáže si se submisivní postavou sluhy pohrát právě s nadsázkou koně. Jako Vašek je snadno manipulativní a hlavně velmi jednoduchý.

Inscenace Proč bychom se netěšili na Smetanu ustála premiéru i vrtochy počasí. Všichni protagonisté zvládli průtrž mračen. Posilou jim určitě byli nadšení diváci. Tato zkratka komické opery doplněná o zmatky kolem divadla na divadle je tím pravým na letní open air produkci.

www.mdb.cz