Scéna.cz 

Hudební tipy 41. týden

Leonard Bernstein o hudbě (14/25) - Kvízový koncert
Jak jste muzikální? Legendární cyklus slavného amerického dirigenta, skladatele, klavíristy a pedagoga. Otázka dnešního výkladového Bernsteinova koncertu zní: "Jak jste muzikální?". Kvíz je zaměřen trochu jinak, než je obvyklé. Půjde v něm minimálně o vědomosti. Bernstein se zde zaměřuje na posluchačskou muzikalitu, tedy na citlivost k hudbě. Samozřejmě se nevyhne ani otázkám vyžadujícím určité znalosti – bez nich se neobejde žádný kvíz. Hlavně však půjde o radost z hudby, a proto to může být docela příjemný, dokonce zábavný a zároveň trochu poučný kvíz. Ale pozor na chytáky! L. Bernstein tady osvědčí značný smysl pro humor. A přitom tu máme možnost vyslechnout závěr Brahmsovy První symfonie, předehru k opeře W. A. Mozarta Figarova svatba, úryvek z Klasické symfonie Sergeje Prokofjeva, Květinový valčík z Čajkovského baletu Louskáček, ale i závěrečnou část Španělského capriccia Rimského-Korsakova. Bude to první kvíz v historii Newyorské filharmonie a předem vám prozradíme, že vítěz může s přimhouřeným okem získat až čtyřicet bodů. Jiskřivá vědomostní hudební soutěž!
Vysílání: 08.10., 23.55 hod., ČT art

Na plovárně s Peterem Lipou
Rozhovor Marka Ebena se známým slovenským zpěvákem a skladatelem. Režie J. Hojtaš (Premiéra). Zpěvák, hudební skladatel a moderátor Peter Lipa se narodil 39. května 1943 ve slovenském Prešově. Je dlouholetým dramaturgem a promotérem předního evropského jazzového festivalu Bratislavské jazzové dni. Mezi lety 1981–1987 zpíval v Blues Bandu Luboše Andršta. Těsně před Sametovou revolucí byl Petru Lipovi udělen titul zasloužilý umělec.
Vysílání: 09.10., 21.15 hod., ČT art
Opakování: 13.10., ČT2

I. MJF Praha 1964 – Závěrečný koncert
Uvádíme u příležitosti nedožitých 90. narozenin kontrabasisty, scatera a skladatele Luďka Hulana. Dále účinkují: A. Pegé trio, E. Olmerová, R. Reys, P. Jacobs trio, Acker Bilk s orchestrem, A. Mangelsdorf kvintet, K. Krautgartner a JOČR. Kamera J. Novotný. Režie M. Macků. Český jazzový kontrabasista a skladatel Luděk Hulan (1929–1979) se narodil 11. října v Praze. Svojí tvorbou ovlivnil řadu předních českých jazzových hráčů. Jde o jednu z muzikantských legend československého jazzu druhé poloviny 20. století. Zásadním zlomem v Hulanově hudebním vývoji bylo angažmá v combu Gustava Broma, ve kterém se jeho basa ozývala v letech 1953 až 1954. Zde také vytvořil společně s Ivanem Dominákem a Jaromírem Hniličkou jednu z prvních rozsáhlejších moderních jazzových kompozic – Egyptskou suitu. Po přechodném působení v jiných kapelách se v roce 1955 Hulan vrací ke Gustavu Bromovi, odkud odešel po roce do souboru Karla Krautgartnera, se kterým hrál v letech 1957 až 1958 v pražské kavárně Vltava. V roce 1958 začala pro Hulana dlouholetá spolupráce s vibrafonistou Karlem Velebným. Osobnost a hudební kvality Luďka Hulana se především ukazují na jeho perfektním rytmickém cítění, radosti z možnosti nořit se do bezbřehého jazzového oceánu, muzikantská upřímost, silný a spolehlivý charakter. Hudebník tělem i duší Luděk Hulan zemřel v Praze 22. února roku 1979, ve věku nedožitých 50 let následkem úrazu. Mezinárodní jazzový festival Praha patří mezi nejstarší v Evropě. První ročník se uskutečnil na podzim 1964 a o deset let později převzala jeho pořádání umělecká agentura Pragokoncert. V průběhu uplynulých ročníků se pořadatelé soustředili především na prezentaci tradičního pojetí jazzu, v poslední době je však naopak snaha ukázat, jaké možnosti nabízí současnost. V rámci historie jazzového svátku hudby se představily světové hvězdy jako například Mr. Acker Bilk a His Paramount jazz band (právě ten uvidíte na historickém záznamu přes půl století starém), dále Duke Ellington Orchestra (1968), Count Bassie Orchestra (1974), Benny Goodman (1976), Didier Lockwood (1984) a Stéphanne Grappelli Quartet (1988).
Vysílání: 09.10., 23.35 hod., ČT art

Období hudební historie: Romantismus (1/2)
Styl, který se stal obrazem vyhraněného individualismu a oslnivé virtuozity. Hovoří T. Hampson, T. Quasthoff, Ch. Gonzales, M. A. Hamelin, K. Wecker, B. Schrammek a další. Režie Dag Freyer. Slavná období klasické hudby – 400 let evropské historie: baroko, klasicismus, romantismus, moderní hudba – každou epochu charakterizuje svébytný zvuk. Vydáme se s diváky na toulky hudební historií a společně s hvězdami klasické hudby budeme objevovat, jak geniální skladatelé a velké myšlenky, války a revoluce, vášeň a národní hrdost proměňovali hudební jazyk. Romantismus, dlouho považovaný za výlučně uměleckou epochu, dodnes zrcadlí naši touhu po romantickém rozpoložení duše. Vykvetl na konci 18. století z něžného literárního poupátka. Modrý květ je od časů básníka Novalise nejznámějším romantickým symbolem touhy – po přírodě, svobodě, vědění, zkušenosti a poezii. Je sice uměleckým směrem 19. století, ale typ romantického hrdiny je věčný. Je rozpolcen mezi emocí a střízlivým úsudkem, nostalgií a neustále se zrychlujícím životním tempem, mezi nacionalismem a kosmopolitismem. V čem tkví podstata romantismu? Když čtete teoretiky tehdejší doby – Wackenrodera, Tiecka, E. T. A. Hoffmanna, neustále se v jejich spisech opakuje jedna zásadní myšlenka, a sice že hudba je největší ze všech umění. Kvintesence romantického myšlení je nejlépe vyjádřeno v Schubertově písni An die Musik (Na hudbu), ve které se jednoznačně říká: "Výsostné umění, podařilo se ti přenést mě do jiného světa, přestože jsem stále zakotven v tomto životě."
Vysílání: 10.10., 23.35 hod., ČT art
Opakování: 12.10., ČT art