Scéna.cz 

Napětí v tvorbě Kryštofa Kaplana

Kryštof Kaplan představuje v Centru současného umění DOX tři scénické situace, které jako hlavní komunikační mechanismus využívají tenzi mezi zdáním a skutečností. Vtahují diváka do sémantické hry, v níž jsou znejišťována očekávání o vlastnostech a fyzikálních zákonitostech hmoty/objektu či o jeho měřítku a funkci.
Napětí mezi stabilitou a dynamikou, klidem a nebezpečím, mezi organickou a anorganickou podstatou hmoty, mezi jejími kvalitami, jako je tíha a lehkost, tvrdost a měkkost, pružnost či pevnost, stejně jako mezi ustálenou funkcí objektů a jejím popřením – to jsou témata, kterými se sochař Kryštof Kaplan (1987) systematicky zabývá již od dob svých studií na pražské AVU v ateliéru Sochařství II u profesora Jindřicha Zeithammla, kde následně působil jako asistent.

„Pro DOX jsem připravil tři scénické situace, ve kterých se věci vzpírají své obvyklé funkci, měřítku i fyzikálním zákonitostem. Chci vtáhnout diváka do nebezpečné hry, která jej nutí znovu přezkoumat jeho očekávání a obecně platné pravdy,“ říká Kryštof Kaplan.
Tento princip využil již ve svém diplomovém cyklu Mizení, který výstavu v DOXu uvádí. Jedná se o pět plastik metaforicky zpodobujících fáze smiřování se se smrtelností, jak je ve své knize O smrti a umírání popsala psycholožka Elisabeth Kübler-Ross. Autor zde pracuje s předměty každodenní potřeby, jako jsou židle, staré peřiny a prostěradla, jež zasazuje do industriálních hliníkových mechanismů, které počítají s interakcí s lidským tělem – fungují jako svého druhu pasti a potenciál fyzické konfrontace využívají jako funkční estetický prvek.

Ve druhé části výstavy vybudoval Kaplan site-specific instalaci, která přímo reaguje na architekturu DOXu. Pět „vetřelců“ prorůstajících pláštěm budovy v místech, kde jsou v interiéru zazděná okna, a expandujících i do exteriéru vykazují na pohled živočišný charakter, který je však při dotyku s tvrdou hmotou laminátu relativizován. Instalace navozuje pocit izolace – privátní prostor určený ke kontemplaci je chráněn pouze tenkou membránou, přes kterou se snaží proniknout masa vnějšího světa. Narůstá zde tenze mezi bezpečím a ohrožením docílená zakonzervováním fyzikálního napětí ve hmotě.
S organickými formami odlitými z prověšených textilií pracuje Kryštof Kaplan i ve třetím prezentovaném celku. Přiznaně zdobná struktura objektů Turniket a Solárium obsahuje subtilní estetický, snad až sentimentální aspekt. Ten je vzápětí nabourán nátěrem páchnoucím vyjetým olejem, který může evokovat morbidní tělesnost v jejím rozkladu. Tato situace simuluje pasti soudobých obchodních a bodybuildingových svatyní a rozšiřuje vyznění Kaplanovy tvorby o radikální sociálně-kritický postoj.
Komentované prohlídky s Kryštofem Kaplanem a Terezií Zemánkovou se uskuteční 28. 4. (v rámci festivalu Týden umění vstup zdarma) a 2. 6. v 17 hodin.
Výstava KRYŠTOF KAPLAN: TENZE se koná v Centru současného umění DOX od 10. 6. 2019.