Jubilující trojkombinace aneb Symfonický orchestr hl.m. Prahy FOK na Pražském jaru 2015
autor: archiv
zvětšit obrázekFestival Pražské jaro právě prožívá svůj jubilejní 70. ročník. Ve čtvrtek 21. května 2015 jsme měli možnost poslechnout si koncert Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK v čele s finským dirigentem Pietari Inkinenem (*1980), který se od nové sezóny 2015/2016 stává šéfdirigentem tohoto orchestru. S jeho příchodem se očekává, že se česká veřejnost začne více seznamovat s finskou hudbou, což se potvrdilo už i tímto koncertem.
Ale vezměme to od začátku. Jako první skladba bylo na koncertě uvedeno symfonické allegro Štafeta op. 63 dalšího letošního jubilanta – připomínáme si 100. výročí od narození českého skladatele Jana Hanuše (1915-2004). Když k tomu připočteme, že FOK slaví osmdesátku, máme zde tady takovou jubilující trojkombinaci. Štafeta byla zkomponována jako reakce na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Jan Hanuš skladbu věnoval „Hlasatelům a technikům Čs. Rozhlasu z května 1945 a srpna 1968“, kteří ve své době plnili nezastupitelnou úlohu a v kritických chvílích národa si předávají pomyslnou štafetu odvahy a statečnosti na cestě dějin. Skladba je monotematická, je postavena na výrazně rytmizovaném tématu, které si předávají jako štafetu nástrojové skupiny symfonického orchestru rozšířené o elektrifikované nástroje. V hudbě slyšíme šok a chaos, jaký prožívali občané při prudkých politických zvratech, jejich bezmoc a zoufalství. Vojenskou složku posilují bubny, nezastupitelnou funkci novinářů a pracovníků rozhlasu slyšíme v klapotu psacích strojů.
Jako druhá byla na programu koncertu Apotéza ze Symfonie č. 6 „Vincentiana“ finského skladatele s pro nás téměř nevyslovitelným jménem Eunojuhani Rautavaara (*1928). Říká se, že je to po Sibeliovi druhý nejvýznamnější finský skladatel. Nahlédneme-li do slovníku cizích slov, zjistíme, že apotéza znamená přijetí mezi bohy nebo nadšenou oslavu hrdiny. Rautavaarovým hrdinou a inspirací byl holandský malíř Vincent van Gogh. Čekali bychom veselou oslavu, ale malířův osud byl spíše tragický, pobýval často v psychiatrické léčebně Saint-Rémy a nakonec zvolil dobrovolnou smrt. Přes to všechno Apotéza jako poslední věta symfonie vyjadřuje zklidnění a usmíření, jakoby smrt znamenala cestu k vysvobozujícímu světlu.
Po přestávce jsme se ponořili do Symfonie č. 5 Gustava Mahlera. Symfonie má 5 vět rozdělených do tří částí, první část plní funkci úvodu a začíná sólem na trubku a pohřebním pochodem, druhá věta je bouřlivá, osou celé skladby je rychlé a živé Scherzo. Následující Adagietto je velmi něžné a jemné, Mahler touto částí za zvuků harfy a smyčců vyznává lásku své ženě Almě. Pátá symfonie jde do finále optimistickým Rondem a fanfárovitým Allegro giosco.
My budeme mít možnost FOK slyšet v rámci letošního Pražského jara ještě jednou, a to v úterý 26. května 2015 ve 20 h, tentokrát pod taktovkou Marka Ivanoviče. Na programu koncertu s názvem „Hudba z celuloidu“ bude - jak už název napovídá - filmová hudba, program koncertu najdete zde .
TIP!
Časopis 39 - rubriky
Časopis 39 - sekce
DIVADLO
Divadelní tipy 39. týden
Komici na jedničku - Stella Zázvorková
Petr Nárožný a jeho hosté vzpomínají na výjimečnou komediální herečk celý článek
HUDBA
Jary Tauber představuje titulní píseň ke svému novému albu
Kladenský rodák Jary Tauber není v českém hudebním rybníčku žádným nováčkem. Před dvěma lety vydal své debutov celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Festival Film a architektura 2024
Mezinárodní filmový festival Film a architektura zaplní již od čtvrtka 26. září do úterý 1. října 2024 kina v celý článek