Scéna.cz 

Literární tipy 19. týden

Smrt krásných srnců
Český film na motivy povídek Oty Pavla o svérázném tatínkovi s obchodním talentem, rybářskou vášní a nezdolným smyslem pro humor (1986). Hrají: K. Heřmánek, M. Vančurová, R. Hrušínský, J. Krampol, L. Tokoš, D. Vlková a další. Scénář D. Hamšík a K. Kachyňa. Kamera V. Smutný. Režie K. Kachyňa
Tatínek Leo Popper je úspěšný obchodní zástupce firmy Elektrolux, ale především je náruživý rybář. Jeho nejoblíbenějším místem je Berounka, kde se starým přítelem Karlem Proškem prožije mnohé krásné chvíle. Má nezdolný smysl pro humor, jenž vyhovuje jeho třem synům a někdy uvádí do rozpaků jinak trpělivou maminku. Tatínek si však ví rady a dovede se orientovat v každé situaci. Do šťastného a spokojeného života česko-židovské rodiny však krutě zasáhnou první dny okupace. Starší dva synové dostávají předvolání do transportu...
Režisér Karel Kachyňa na zfilmování motivů poetických povídek ze vzpomínkové knihy Oty Pavla Smrt krásných srnců pomýšlel dlouho: "Je to knížka mého srdce a ta ústřední povídka, podle níž je nazvaný celý soubor, je jedna z nejhezčích, nejlaskavějších, ale také nejkrutějších, které znám." Režisér se už ve scénáři zaměřil na postavu fanfarónského tatínka Lea, kterého mistrně zahrál Karel Heřmánek, pro roli starostlivé maminky si vybral Martu Vančurovou. Film se však hemží dalšími barvitými figurkami, z nichž zaujme především převozník Prošek v podání Rudolfa Hrušínského a boxer Hejtmánek Jiřího Krampola. Film mimořádné citlivosti, poezie a krásy potěšil nejen tisíce diváků, ale zaujal i odbornou kritiku.
Vysílání: 05.5., 20.55 hod., ČT1; Opakování: 08.5., ČT1

Třistatřicettři
Moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid poputují tentokrát po Moravě. Navštíví Městskou knihovnu Znojmo, v Mikulově zajdou do Galerie Závodný, u Kyjova je přivítá prozaik Josef Holcman a v Brně zajdou do nakladatelství FOTEP. A setkají se tu i se slovenským textařem, scenáristou, spisovatelem a cestovatelem Borisem Filanem (Premiéra)
Krajina mé mysli, tak zní letošní tematický rámec Galerie Závodný v Mikulově, kde si moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid prohlédnou konfrontaci domácích a středoevropských umělců. Ještě předtím navštíví Městskou knihovnu Znojmo a budou hovořit s její ředitelkou Věrou Maškovou. Další zastávkou na jejich cestě křížem krážem Moravou bude Olomouc, kde se setkají s prozaikem Petrem Ritterem a Skoronice u Kyjova, kde je bude čekat právník a prozaik současně Josef Holcman. Jeho povídková kniha Cena facky se stala předlohou ceněné divadelní hry. Putování krajinou mysli hostů tohoto dílu skončí v Brně, návštěvou v nakladatelství FOTEP Libora Teplého a přeshraničním dostaveníčkem s Borisem Filanem, už legendárním slovenským textařem, scenáristou, spisovatelem, ale také cestovatelem a moderátorem.
Vysílání: 05.5., 21.20 hod., ČT art; Opakování: 07.5., ČT art

Poslední mohykán
Přísný vládce rodiny Jaroslav Marvan v komedii podle divadelní hry F. X. Svobody Poslední muž (1947). Dále hrají: M. Valentová, S. Červená, D. Frýbortová, J. Mareš, F. Hanus, E. Fiala a další. Scénář J. Mottl a J. Hlaváč. Kamera J. Střecha. Režie Vladimír Slavínský
Majitel starožitnictví Bořivoj Kohout (J. Marvan) vládne své ženě, dvěma dcerám a synovi přísnou rukou. Je to v jádru hodný člověk, avšak přehlíží přání a touhy ostatních. Nevidí, že dcera Zdena si našla ženicha, že druhá dcera Helena se zamilovala a že vášní syna Jaroslava je plavání. Zdenčin vyvolený, inženýr Bečvář, se pokusí pana Kohouta v jeho výchovných metodách nalomit, a tak se mu vetře do přízně pod záminkou, že o něm chce napsat knihu. Skutečnou změnu však přinese Bořivojův bratr-dvojče Jaroslav, který je lesníkem a za kterého se Bořivoj v nouzi musí vydávat...
Snímek Vladimíra Slavínského, natočený v roce 1947, vznikl podle divadelní hry Poslední muž od F. X. Svobody. Je vlastně také remakem staršího filmu Poslední muž, který v roce 1934 natočil Martin Frič s Hugo Haasem v titulní roli.
Vysílání: 08.5., 09.10 hod., ČT1; Opakování: 08.5., ČT1

Želary
Anna Geislerová ve strhujícím příběhu osudové lásky mladé lékařky k neotesanému horalovi. Lásky tmelené společným úsilím přežít v nelehkém období 2. světové války. Dále hrají: G. Cserhalmi, J. Adamová, M. Donutil, J. Dušek, I. Bittová, I. Trojan, J. Hrušínský, O. Koval, J. Tříska a další. Scénář podle povídek K. Legátové napsal P. Jarchovský. Kamera A. Šopov. Režie O. Trojan
Příběh o lásce a současně střetu dvou odlišných povah je zasazen do období 2. světové války. Hlavní hrdinka filmu, mladá lékařka (Anna Geislerová), je nucena opustit město a skrýt se před okupanty ve vysokohorské vsi. Tam nalézá útočiště v chalupě zemitého Jozy (György Cserhalmi) a po počáteční nedůvěře se mezi nimi vytváří upřímný, později milostný vztah. Eliška poznává i tvrdý život lidí v tomto Bohem zapomenutém místě, kde lidé dokáží být milí i krutí stejně jako příroda kolem nich. Film vznikl přepisem stejnojmenného povídkového souboru Květy Legátové, podle scénáře Petra Jarchovského a v režii Ondřeje Trojana. Anna Geislerová za tuto nádhernou roli získala Českého lva a další ocenění.
Vysílání: 08.5., 20.00 hod., ČT1

Ať žije republika
Chlapec, kobyla a konec velké války. Český film, oceněný na MFF v Mar del Plata Velkou cenou (1965). Hrají: Z. Lstibůrek, N. Gajerová, V. Müller, G. Valach, I. Janžurová, J. Nazarov a další. Scénář J. Procházka. Kamera J. Šofr. Režie K. Kachyňa
Moravská vesnice, 1945. Dvanáctiletý chlapec Olin je kvůli své malé postavě terčem posměchu a různých útoků ze strany ostatních kluků. Kromě nich jej za každou drobnost bije i jeho chamtivý a surový otec. Jedinou milující lidskou bytost pro Olina představuje jeho maminka. Na konci války se německá vojska stahují z Moravy do Čech před postupující Rudou armádou. Pro venkovské sedláky však nepřináší radostný pocit ani tak osvobození, jako spíš jedinečná příležitost rabovat v opuštěném statku, který Němci užívali. Kromě toho mezi nimi ovšem panují obavy z rekvírování hospodářských zvířat. Místní kluci proto dostanou za úkol odvést koně a dobytek do lesů a tam se s nimi ukrýt, dokud fronta nepřejde. Olin se tak musí postarat o kobylu Julinu. Jakž takž se mu přitom daří obstát před ostatními vrstevníky. Ale před trojicí prchajících Němců, kteří mu seberou Julinu i s vozem, nemá žádnou šanci. Vrátit se bez koně k zuřícímu otci nepřipadá v úvahu. A tak se Olin toulá po blízkém okolí, hledá Julinu a nechápavýma dětskýma očima sleduje, co vše dokáže s lidmi udělat válka... ale i chamtivost a nenávist.
Vysílání: 05.5., 22.30 hod., ČT2; Opakování: 07.5., ČT2

Herecké hvězdy Příběh dušičkový
Jan Pivec v pikantní historii ze staré Prahy. Podle povídky Ignáta Herrmanna (1964). Dále hrají: J. Marvan, D. Medřická, L. Havelková, J. Kemr, J. Šejbalová, M. Růžek a další. Scénář J. Procházka. Kamera V. Opletal. Režie F. Filip
Dramatizace staropražské povídky spisovatele Ignáta Herrmanna je hereckým koncertem Jana Pivce, od jehož úmrtí uplyne 10. 5. pětatřicet let. Pivec v tomto filmu z roku 1964 nechal zaznít všechny rejstříky svého zralého herectví, od poloh vysloveně komických až k tónům, zaznívajícím tragickým podtextem. A přestože postava Vavřince Konopky v tomto příběhu zřetelně dominuje, velký herec disciplinovaně ponechal dostatek prostoru i spoluhráčům, především Jaroslavu Marvanovi, Daně Medřické (její jedovatá Petronila je znamenitou figurkou), skromné Libuši Havelkové i bohémskému Josefu Kemrovi a všem dalším. Režisér František Filip zde byl vlastně dirigentem, který dostal k dispozici nádherně sladěný orchestr sólistů.
Ale vraťme se už do předminulého století – kampak to asi ten důstojný a dosti tělnatý pan oficiál Konopka peláší? A dokonce běží tryskem a bez klobouku...
Vysílání: 10.5., 23.15 hod., ČT art